Pascal Quignard — Terasa v Římě

Příběh rytce, obraz člověka poskládaný z rozsypaných a poztrácených karet, příběh lásky, tichý, postupně se rozvodňující potok lidského života, podemleté břehy, které se sesouvají – skromné mistrovství Pascala Quignarda, autora slavného románu Všechna jitra světa, po zásluze oceněné cenou Francouzské akademie.

 „Láska spočívá v obrazech, které trýzní ducha. K těmto neodbytným vidinám se připojuje nekonečná promluva k jediné bytosti, jíž je věnováno vše, co člověk zažívá. Tato bytost může být živá nebo mrtvá. Její popis je dán ve snech, neboť v nich nevládne ani vůle ani úmysl. Sny jsou tedy obrazy. Dokonce, přesněji řečeno, sny jsou zároveň předkové a vládci obrazů. Jsem člověk, na kterého obrazy útočí. Vytvářím obrazy, které vystupují z noci. Byl jsem zaslíben jedné dávné lásce, jejíž tělo sice ve skutečnosti nezmizelo, avšak jejíž vidina již nebyla možná, protože jsem ji zakusil v ještě krásnější podobě.“ 

„V určitém věku se už nesetkáváme se životem, ale s časem. Přestáváme vidět, že život se žije. Vidíme čas, který požírá život zaživa. A to nám svírá srdce. Člověk se chytá kusů dřeva, aby ještě chvíli mohl sledovat to krvavé představení na obou koncích světa, a zároveň do něho nespadl.“

 

vyšlo 09 | 2011
ISBN 978‐80‐904817‐1‐8
120 stran, papír Munken Pure 100g
doporučená maloobchodní cena: 265,-Kč
Přeložili: Jan Machej a Jana Podhorská

UKÁZKA

OHLASY

“Quignard na úzké ploše vymezené příběhu používá postavy rytce k pojednání o lidských bolestech. Ty lze podle Meauma vyjádřit jen dvěma odstíny – světlem a temnotou. Proto se nestal malířem, který plýtvá barvami. Na dně každé lidské duše se totiž skrývá noc.

Rytcova zjizvená tvář vytváří víc stinných zákoutí než světlých míst, z nichž by bylo možné vyčíst lidský charakter. Rýt lze proto pouze temnotu. Světlo pochází od slunce a přichází k člověku zvenku. Slunce pak Meaume vytváří na svých rytinách pomocí kyseliny, která zohyzdila jeho tvář. Ví však lépe než kdokoli jiný, že světlo spaluje a jeho plodem je jen další temnota.”

Na dně každé lidské duše se skrývá noc
Tereza Matějčková, Česká pozice, 19. 10. 2011